Leonardo voM Veldensteiner Forst

Leonardo : 18.11.2008-18.11.2010

Našeho Leonarda, zvaného Lea, jsme si dovezli z blízkosti Norimberku , po tom co nám Zaneček odešel. Vybrala jsem si jej, protože byl největší a nejvíc mne tahal za kalhoty. Protože pocházel se slibného zkřížení - Kansas vom Welland a finská matka Ann's Lions Lady of Luck - přemýšlela jsem o výstavách , na které jsme se do té doby ještě nejezdili. Ale někdy to všechno dopadá jinak, jak si člověk mýslí. Ne nadarmo se říká: " člověk míní a Pánbůh měni ". Leo se ve 4 měsících nakazil Giardiemi a nějak se z toho po celý jeho krátký život nedostal, společně s nezdařilou diagnozou bylo příliš pozdě zjištěno, že mu téměř vůbec nefunguje slinivka břišní, v té době však byl celý střevní a zažívací trakt natolik poškozen, že se přidružovali jedny potiže k druhým. Leo byl velmi vysoký pes s krásnou srstí  a jen znalec na něm viděl,  jak je nemocný. Byl téměř do konce svých dnů veselý, agilní  a především dobrosrdečný. Po celou dobu byl Tonimu trpělivá nahradní máma a my ukončili jeho trápení s velmi velmi těžkým srdcem, protože se jeho stav velmi rapidně zhoršil a on měl už jen bolesti. A i když vímě, že jsme museli rozhodnout tak, jak jsme rozhodli - nebolí jeho odchod méně.

I on zůstává navždy v našich srdcích nyní ještě s velmou bolestí, která ne a ne povolit.

                                                                                                                    ....ti kteří nás opouštějí, necítí bolest rozloučení....